Hokejky

Hokejky pro lední hokej se vyrábějí již více než 100 let. První hokejky byly vyráběny v kanadské továrně již v 80-tých letech předminulého století. Do evropy byly přivezeny v roce 1909 na turnaj do Chamonix. Původní dřevěné hokejky byly vyráběny z tvrdého dřeva, čepel byla rovná. První zahnutou čepel "vynalezl" Stan Mikita, kanadský hokejista se slovenskými kořeny. Jednou na tréninku se rozzlobil, strčil čepel hokejky mezi dvířka od střídačky a chtěl jí zlomit. Čepel ale nepraskla, pouze se ohnula. Bobby Hull, jiný vynikající kanadský hokejista šedesátých let, se jej zeptal, zda by s takto "zničenou" hokejkou dokázal vystřelit. A kupodivu to šlo a dokonce lépe než s hokejkou rovnou. Zkoušel si ohnout i další hokejky, ale silou je polámal. Vymyslel spolu se svým kustodem, že zkusí hokejku před ohnutím vložit do horké vody. A pak už to fungovalo. Mikita se snažil dokonce tento vynález patentovat, ovšem neúspěšně. Od té doby si začali hráči hole ohýbat sami, než byly hole se zahnutou čepelí zhotovovány výrobci. V dnešní době mají výrobci hokejek okolo desítky základních zahnutí a nespočetné množství mírových zahnutí dle přání konkrétního hráče. 

V dnešní době jsou již dřevěné hokejky minulostí. Dřevo vytlačily moderní materiály. Koncem 20-tého století začly na trh pronikat hokejky z kevlaru, karbonu, grafitu a skelných vláken. Jedná se v podstatě o materiály používané v leteckém průmyslu. Přechod hokejistů na tyto nové hole nebyl jednoduchý, v dnešní době však až na pár vyjímek používají všichni hráči kompozitové hokejky. Dnešní kompozitové hokejky jsou oproti hokejkám dřevěným především podsatně lehčí, umožňují tvrdší střelu (až 160 km/h). Střelba je taktéž přesnější. Někteří hráči, kteří "vyrostli" na dřevěných hokejkách však tvrdí, že s kompozitovou holí nemají takový cit pro puk, že puk od hokejky odskakuje. Dnešní technologie však již tyto vady či pochybnosti odstranily. Pro dřevěnou hůl hovoří cena, v některých případech (např. shafty gólmanských holí) jejich trvanlivost.

Někteří hráči používají z důvodu úspory nákladů takzvanou nasazovačku - tedy hůl složenou (slepenou za horka) ze dvou částí, z shaftu (tyče) a bladu (čepele). Předpokládá se, že životnost shaftu je delší než životnost čepele. Při zlomení hole tedy zůstává hráči jedna část hole. Velmi oblíbené jsou samostatné shafty a čepele u hokejbalistů, kteří velmi rychle obrousí čepel. Určitou nevýhodou takto složené hole je, že vlastnosti se časem mění, hůl ve spoji po delším užívání může měknout, čímž se mění vlastnosti hole. Při výběru shaftů a čepelí je nutno brát na zřetel, že ne všechny čepele pasují do všech shaftů. Čepele mají různé šířky krčků.   

Při výběru hokejky je potřeba dbát na správnou volbu parametrů hokejky - tvrdost. zahnutí, povrch (grip, bez gripu) a vzít přitom v potaz i své individuální parametry, tedy váhu, výšku a v neposlední řadě i post, na kterém hrajete. V případě, že si s volbou hokejky nejste jisti, zavolejte nám, rádi Vám poradíme.